FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE

 

Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)

 

 

 

 

 

F.C.I.-Standard č. 352 / 12.06.2006 / GB                      

 

           

 

RUSKÝ TOY

 

(Russkij Toy)

 

 

 

 

 

 

 

ZEMĚ PŮVODU: Rusko

 

 

 

DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 21.02.2006

 

 

 

POUŽITÍ: společenský pes.

 

 

 

ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.:            Skupina 9         společenští a malí psi

 

                                                         Sekce 9            kontinentální toy španělé a ruští toy

 

Bez zkoušky z výkonu.

 

 

 

KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ: Začátkem 20. století byl jedním z nejoblíbenějších malých plemen v Rusku anglický toy teriér. Bohužel, v letech 1920-1950 byl chov čistokrevných toy teriérů téměř zastaven a počet psů klesl na kritickou úroveň. V polovině 50. let začali ruští chovatelé psů se znovuoživením plemene. Téměř všichni psi, použití k chovu, neměli rodokmeny, mnoho z nich nebylo ani čistokrevných. Navržený standard pro tyto toy teriéry se výrazně v mnoha aspektech lišil od standardu anglického toy teriéra. Od této chvíle se vývoj plemene v Rusku vydal vlastní cestou.

 

12. října 1958 se dvěma hladkosrstým jedincům, z nichž jeden měl poněkud delší srst, narodil potomek, který měl zajímavé závěsy na uších a končetinách. Bylo rozhodnuto, že tento rys by se měl udržet. Tento psík byl zkřížen s fenkou, která měla poněkud delší srst. Takto vznikla dlouhosrstá varieta ruského toye. Byla nazvána moskevský dlouhosrstý toy teriér. Ve vývoji této variety hrála důležitou roli chovatelka z Moskvy, Jevgenija Fominična Žarova.

 

Po dlouhé době vývoje, izolovaně, spolu s pečlivou selekcí, se vyvinulo nové plemeno: ruský toy, se dvěma varietami: dlouhosrstou a hladkosrstou.

 

 

 

CELKOVÝ VZHLED: malý elegantní pes, živý, dlouhonohý, s jemnou kostrou a jemnějším osvalením. Pohlavní dimorfismus je jen slabě vyznačený.

 

 

 

DŮLEŽITÉ POMĚRY: kvadratická stavba. Výška v loktech je jen mírně větší než polovina kohoutkové výšky. Hrudník je dostatečně hluboký.

 

 

 

POVAHA / TEMPERAMENT: aktivní, velmi veselý, není ani bázlivý ani agresivní. Povaha psů a fen se výrazně liší.

 

 

 

HLAVA: v porovnání s trupem malá.

 

                                                  

 

MOZKOVNA:

 

Lebka: vysoká, ale ne příliš široká (šířka v úrovni jařmových oblouků nepřesahuje hloubku lebky).

 

Stop: jasně vyznačený.

 

 

 

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

 

Nosní houba: malá, černá nebo barvou odpovídající barvě srsti..

 

Tlama: štíhlá a špičatá, mírně kratší než mozkovna.

 

Pysky: tenké, suché, těsně přiléhající a tmavé nebo barvou odpovídající barvě srsti.

 

Čelisti/Zuby: zuby malé a bílé. Nůžkový skus. V každé čelisti je povolena absence dvou řezáků.

 

Lícní kosti: jen slabě vyznačené.

 

Oči: poměrně velké, kulaté, tmavé, mírně vystouplé, posazené dostatečně daleko od sebe a hledící přímo vpřed. Oční víčka jsou tmavá nebo barvou odpovídají barvě srsti, těsně přiléhají.

 

Uši: velké, tenké, vysoko nasazené, vztyčené.

 

 

 

KRK: dlouhý, suchý, vysoko nesený, mírně klenutý.

 

 

 

TRUP: 

 

Hřbetní linie: rovnoměrně spadající od kohoutku ke kořeni ocasu.

 

Kohoutek: lehce vyznačený.

 

Hřbet: silný a rovný.

 

Bedra: krátká a lehce klenutá.

 

Záď: poněkud zaoblená a mírně spáditá.

 

Hrudník: oválný, dostatečně hluboký, ne příliš široký.

 

Spodní linie a břicho: vtažené břicho a slabiny vytvářejí hezky klenutou linii od hrudníku ke slabinám.

 

 

 

OCAS: kupírovaný (ponechávají se jen dva či tři obratle), vysoko nesený. V zemích, kde je kupírování zákonem zakázáno, je ocas ponechán v přirozené podobě. Nekupírovaný: šavlovitý ocas, neměl by být nesen níže než v úrovni hřbetu.

 

 

 

KONČETINY:

 

 

 

HRUDNÍ KONČETINY: jemné a suché; při pohledu zpředu jsou hrudní končetiny rovné a paralelní.

 

Plece: ramenní lopatky jsou středně dlouhé a ne příliš strmé.

 

Nadloktí: vytváří úhel 105° k ramenní lopatce. Délka nadloktí je přibližně rovna délce plece (ramena).

 

Loket: v linii trupu.

 

Předloktí: dlouhé, rovné.

 

Zápěstí: suché.

 

Nadprstí: téměř vertikální.

 

Přední tlapky: malé, oválné, nevtočené dovnitř ani nevytočené ven. Prsty dobře spojené a klenuté. Drápky a pružné polštářky jsou černé nebo barvou odpovídají barvě srsti.

 

 

 

PÁNEVNÍ KONČETINY: při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny rovné a paralelní, ale v postoji maličko širší než hrudní končetiny. Kolena a hlezna jsou dostatečně zaúhlená.

 

Stehna: svaly jsou suché a dobře vyvinuté.

 

Bérec: stejné délky jako stehno.

 

Hlezna: dostatečně zaúhlená.

 

Nadprstí: vertikální.

 

Zadní tlapky: klenuté, maličko užší než přední tlapky. Drápky a polštářky jsou černé nebo barvou odpovídají barvě srsti.

 

 

 

POHYB: lehký, přirozený, rychlý. V pohybu zůstává hřbetní linie pevná, nehýbe se.

 

 

 

KŮŽE: tenká, suchá, dobře přiléhající.

 

 

 

OSRSTĚNÍ:

 

 

 

SRST: existují dvě variety plemene: hladkosrstá a dlouhosrstá.

 

- hladkosrstá varieta: krátká, těsně přiléhající, lesklá srst, bez podsady nebo lysin.

 

- dlouhosrstá varieta: tělo je pokryto středně dlouhou (3-5 cm), rovnou nebo lehce zvlněnou srstí, dobře přiléhající, která nezakrývá přirozený obrys těla. Srst na hlavě a na přední části končetin je krátká a těsně přiléhající. Výrazné praporce na zadní straně končetin. Tlapky mají dlouhou, hedvábnou srst, která zcela zakrývá drápky. Uši jsou pokryty silnou douhou srstí, vytvářející závěsy. Psi starší 3 let mají závěsy, které mohou zcela zakrýt vnější strany a špičky uší. Srst na trupu nesmí vypadat rozcuchaně ani být příliš krátká (méně než 2 cm).

 

 

 

BARVA: černá s pálením, hnědá s pálením, modrá s pálením. Také červená jakéhokoliv odstínu s nebo bez černého či hnědého překrytí. U všech barev jsou preferovány sytější odstíny. 

 

VÝŠKA A HMOTNOST:

 

Výška v kohoutku: Psi a feny: 20 - 28 cm (tolerance +/- 1 cm).

 

Hmotnost: Psi a feny: do 3 kg.

 

 

 

VADY: jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.

 

- bázlivé chování.

 

- klešťový skus nebo vystupující řezáky.

 

- polovztyčené uši. Tento znak je u dlouhosrstých jedinců s těžkými závěsy na uších přijatelný, ale nežádoucí.

 

- nízko nasazený ocas.

 

- lysiny u hladkosrstých jedinců.

 

- příliš dlouhá nebo příliš krátká srst na trupu dlouhosrstých jedinců.

 

- malé bílé skvrny na hrudníku a prstech.

 

- jednobarevné černé, hnědé nebo modré zbarvení. Pálené znaky příliš velké nebo s tmavými odstíny.

 

 

 

VYLUČUJÍCÍ VADY:

 

- agresivita nebo bázlivost.

 

- předkus, výrazný podkus. Absence 1 špičáku, absence více než 2 řezáků v kterékoliv čelisti.

 

- zavěšené uši.

 

- krátké končetiny.

 

- mnoho lysin u hladkosrstých jedinců.

 

- dlouhosrstí jedinci: absence závěsů na uších, kučeravá srst.

 

- bílá srst, bílé skvrny na hlavě, břiše a nad zápěstím; velké bílé skvrny na hrudníku a hrdle; přítomnost žíhaných znaků.

 

- výška nad 30 cm nebo pod 18 cm.

 

- hmotnost pod 1 kg.

 

 

 

Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.

 

 

 

Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.